Fotografie uživatele Sally

V neděli 25. června se chystáme na přejezd. Balíme, vystavujeme náš skleněný poklad a vyrážíme směr Olbia. Po cestě míjíme skálu, která nám připomíná bobra, ale vzhledem k tomu, že jsem ji minul, hledám místo na otočení a vracíme se kousek zpátky. Podařilo se a tak zastavujeme na malém parkovišti. Po nezbytném focení pokračujeme dál. Ubytování nacházíme vcelku v pohodě, ubytovatel už čeká, a tak to všechno proběhne celkem rychle. Po ubytování se jedeme podívat do města na oběd, kde opět chcípl pes, ale objevíme malou pizzerii, kde se naobědváme. Pak už vyrážíme hledat pláž , kterou najdeme asi 12 km od Olbie směrem na Porto Santa Paolo. Nazývají to jako sluneční pláž. No budiž. Po odsolení vyrážíme do města, kde Pedra zanecháme u stánku (na škopek) a s Květou valíme do štatlu. Teď už to žije. Dáme po cestě zmrzlinu (i anýzovou), vyzvedneme Pedra a zpátky na ubytko. Dokonce jsem se zkamošil s místní hajfó

Den devátý vyrážíme do horské vesničky Trinita d´Agultu, kde doufáme, že nakoupíme domácí produkty. Ale akorát tak prd. To prý musíme u prodejců u cesty. Tady taky scípl pes. Tak vyrazíme do Santa Teresa Gallura, kde narazíme na kouzelnou modrou pláž mezi skaliskama. Projdeme se po ospalém městě a po návratu na parkoviště se rozhodneme, že tu na hodinu zůstaneme se koupat. Paráda. Až na to, že Květa musí lochtat malinku medúzu, která se jí patřičně odměnila a žahla. Zpátky pak zkoušíme hledat Costa Paradiso, ale to už by nám naprosto nevycházel čas, tak jenom hodíme čučku, pozdravíme se s divočákem a valíme na Isola Rossa, kde mají být pláže s růžovým pískem. Hmmmmm, asi jsme barvoslepí. No a pak už jen návrat na ubytko a nakoupit něco málo na napití.

Den sedmý přesunový. Po bohaté vynikající snídani, kterou nám denně pan domácí Giovanni Vacca vychystával, vyrážíme okolo Lago di Baratz na další místo. Jezero je obrostlé suchými stromy, takže je prd vidět a jediný co chytneme, tak Květa něco přes 6 vosích žihadel. Po cestě se zastavíme v plážové taverničce Risto bar Al Primo, kde mají vynikající jídla a velice ochotnou a příjemnou obsluhu. Pak už jen vykoupat a do Castelsardo. Naháníme ubytovatele, ale nakonec se zadaří. Problém je však v tom, že na pokojích není klima. Přesto to přežijeme.

Den pátý - výlet na ostrov Asinara. Člověk ujede asi 80 km jen proto, aby se proběhl po třech přístavech v Stintinu a zjistil, že vlastně žádné plavenky nekoupí, že se musí objednat a pak to bude "možná". Naštěstí Květa objevila partiju kolařů od Hradce, kteří nás po domluvě vzali na loď. Tím problémy nekončí, jsme mimo plavební řád, a tak nic po ostrově nejezdí. Protože jeep by nás stál 40,- € na osobu, půjčujeme si elektrovozítko za 100,- € a jedeme 11 km tam a pak to samé zpátky. Dáme si oběd, ceny ............... nic moc levného. Nakrmili jsme sebe, nakrmili jsme osly, vykoupali jsme se a vracíme se zpátky. Byl to nakonec parádní výlet

Ráno po snídani vyrážíme do přístavu na loď, která nás doveze do Neptunovi jeskyně. Po cestě se zastavujeme v Mercato, ale jen tak na čučku, nic nekupujeme. Nalodíme se a za chvilu už vyplouváme směr Capo Caccia. Občas to s námi hezky zahoupá, loď obepluje mys a pak se s njámi vrací do přístaviště. Trošku problém přistát, pak i vystupovat, ale to je zřejmé z videa, ne z fotek. Po prohlídce kouzelné jeskyně nás loď odveze zpátky do přístavu, kde se vrátíme do Ramo Rosso. Poobědváme, nakopneme Vašíka a první velká jízda začíná. Ve Fertilii se zastavíme na Ponto Romano, mostě, který končí uprostřed vody, pak se podíváme na první Nuraghe di Palmavera a pokračujeme na mys. Dostaneme se jenom na parkoviště nad jeskyní, kde si sejdeme 60 schodů dolů a pak to samé nahoru. 560 + 560 nás opravdu nelákalo. Okolo parkoviště a dál do cípu už je to military zóna. Tak se pokocháme výhledama a bereme to zpátky na koupačku. První Porto Conte, pak Spiaggia Le Bombarde a nakonec zakotvíme ve Fertilii v Clubu Cohiba na vcelku dobré večeři. Po večeři se ještě trošku po Fertilii projdeme a pak už jen pali na ubytko.