Fotografie uživatele Sally

V sobotu vyrážíme do Gizycka, kde máme v plánu navštívit pevnost Boyen. Dojedeme až skoro k pevnosti, kde je dost parkovacích míst. Zakoupíme vstupenky, prohlédneme si stánky, ochutnáme různé druhy medů (perníkový, chilli, bazalkový apod.) a vyrážím na prohlídku pevnosti. Jsou zde tři okruhy, které tak nějak zkombinujeme. Projdeme asi čtvrtinu pevnosti a vracíme se zpět, Před vstupem do pevnosti je restaurace, kde si dáme výborný oběd a pak se vypravíme do laguny pod pevností, kde zjistíme, že není určena pro koupání, ale jen pro vodní sporty. Tak chvilku okukujeme a po nákupech se vracíme zpátky do Orionu. Zajímavá pevnost, ale zítra nás čeká podstatně něco většího.

Ve čtvrtek jsme začali poznávat širší okolí. Odjeli jsme do Gizyska, kde jsme zaparkovali kousek od přístavu. Nejprve jsme se porozhlédli po přístavu a zjistili jsme, jak vyplouvají lodě po jezerech. Zarezervovali jsme si plavbu do Mikolajek a vydali se na pláž. Potom už vedla naše cesta do města, kde jsme se výtahem vyvezli nahoru na maják, dali kafíčko a zákusek a potom dolů, směr infocentrum. Kousek odsud už je historický, ručně otáčený, most přes kanál. Stihli jsme otáčení mostu a pak jsme šli hned na roh na oběd do Restauracje Papryka. Po obědě už jsme se vrátili zpět k autu a vyrazili do našeho ubytování.

V úterý se vypravujeme kousek od Koszalinu do nádherných zahrad Hortulus a po jejich prohlídce a obědě jsme se přesunuli do druhé části, a to k rozhledně ve tvaru DNA a k labyrintu (labiryntu). Nejprve si opět projdeme zahrady, poté vylezeme na rozhlednu, podíváme se po okolí, zkontrolujeme bludiště, které nakonec i navštívíme. Zabloudíme jen jednou, jinak všechno v pohodě. A to asi i proto, že máme zakoupené info i s plánkem :-) Celkem jsme zde strávili asi 5 - 6 hodin a za deště odjíždíme zpátky do Kolobřehu. Určitě návštěva stojí za to.

V neděli ráno zase prší. Když před polednem přestane, vypravíme se na západní pláž přes pobřežní les. U schodů a vyhlídky psi na pláž nesmí, o kus dál už žádný zákaz není. Fučí, jsou vlny, přesto po kolena vlezu do moře. Teplota vody je zhruba stejná jako přesně před rokem měl Jadran. A to skutečně, po přívalovém dešti měl Jadran okolo 18 stupňů a ochladilo se. Po obědě, který si dáme ve stánku s rybama se vypravujeme do města, ale jedeme autem. Vyčasilo se a tak se projdeme okolo mola, po nábřeží se stánkama a vylezeme i na maják, odkud je krásný výhled nejenom po přístavu, ale i po městě. Na obě placená mola nejdeme, považujeme za zbytečné vyhazovat peníze za vstup. Na zpáteční cestě se ještě zastavíme na něco sladkého s kafíčkem a za mrholení se vracíme zpátky. Škoda, že nevyšlo koupání, ale třeba se někdy podaří.

Dá se říct, že poslední den dovolené nastal. Pedro si udělil sanitární den a já s Květou vyrážím na výlet. První nás čeká Kobilarna Lipice. První co nás překvapilo, je parkoviště bez placení. Zaparkujeme a jdeme k pokladně. Zaplatíme 2x 18,- € a jdeme dovnitř. Shodli jsme se na tom, že jde především o byznys. Koně převážně ve stájích, na volné pastvě byly dosti daleko od nás. Takže jsme si vyhlášený hřebčín ani neužili :(. Dalším cílem byl opevněný kostelík Hrastovlje. navigace nás tahla přes Itálii, tak jsem se raději vrátil na dálnici a jel podle směrovek. V Hrastovlje jsem zaparkoval na malém parkovišti a nachystali se na cestu asi 300 metrů ke kostelíku. Dva stánky jsme si nechali až po prohlídce. V kostelíku se platí vstupné 3,- €, ale nakonec jsme tak ani nečekali, protože pokladní (průvodkyně) se věnovala jiným návštěvníkům a na nás neměla čas. Tak jsme si prošli areál kostelíka a po vypuštění drona se vracíme zpět na parkoviště s tím, že si něco nakoupíme. Ale ouha, stánky byly nachystány jen pro dva turistické autobusy a jinak tu chcípl pes. Takže máme smolíka a nic nekoupíme. No a protože jsem si usmyslel, že musím ochutnat medvěda, vypravujeme se na oběd do Gostilny pod Slavnikom. Nastavím navigaci a vyrážíme. Odbočka na Bezovicu je ještě v pohodě, ale když dojedeme do dědiny Podpeč, zjišťuji, že jsme v gébišu a že s takovým autem tam nemám co dělat. Kontroluji si správnost informace navigace na google mapách, ale ty mě vedou úplně stejně. V těch úzkých uličkách to vzdávám a vracíme se zpět (ve videu vypínáím zvuk). Nakonec, na jednom parkovišti nastavuji navigaci znovu, už mě nevrací, ale vede mě asi dvakrát tak dlouhou cestou ale za to pohodlnou. Gostilnu najdeme, dáme dobré jídlo a vracíme se zpět. Ještě poslední koupání v moři a zítra dom.