Fotogalerie

V neděli "brzo" ráno vyrážíme směr Goracy potok, a to už po druhé. Na prázdné parkoviště přijíždíme v 8:50 a stoupáme si "do fronty" 8 lidí z Ostravska. Už je nám jasné, proč večer taková fronta, lázně mají totiž kapacitu 1500 návštěvníků. Po třech hodinách v lázních odjíždíme asi kilometr od lázní na vynikající oběd a pak nás čeká Mořské oko. Lázně jsou fakt nádherné a po prozkoumání jsme rozhodnutí, že se sem ještě vrátíme, a to ne celý den. Takže po odjezdu z oběda dojedeme na parkoviště pod Mořským okem s tím, že musíme ještě asi 1100 metrů ke vstupu. Protože cesta nahoru trvá minimálně 2 hodiny a 20 minut, rozhodujeme se, že využijeme služeb koňské bryčky. Při pěší tůře bychom to nestíhali. Cesta bryčkou trvá něco málo přes hodinu, Pedra necháváme v hospodě na čajíku a my valíme 1600 metrů k Mořskému oku. Podíváme se na jezero a okolí, tipuji, že procházka okolo oka by trvala asi hodinu, další jezero je 30 minut, takže si necháme něco na celodenní výlet a vracíme se pro Pedra. Dolů sjedeme opět bryčkou. Čas nás přece jenom tlačí, ale i toto místo si necháme na příště na celodenní výlet, a to i k jezeru Černému.

Na pátek máme naplánované Chocholowskie Termy. Máme celodenní voucher do termálů, tak budeme odpočívat v teplé a léčivé vodě. Takže jen malá ochutnávka z krásných termálů pod Tatrami.

Co k tomu dodat? Celodenní výlet do jedné z nejkrásnějších (podle nás) Zoologických zahrad na Moravě. Stojí za to navštívit a vyčlenit si celý den.

Dnes vyrážíme do Werfenu, resp. kousek výš, a to do nejdelší ledové jeskyně na světě, Eisriesenwelt. Cesta na parkoviště pod jeskyní není až tak hrozná, jak jsem se někde dočetl, řecké silničky jsou o mnohem horší. Měli jsme štěstí, že jsme zaparkovali blízko návštěvnického centra, kde jsme zakoupili jízdné na lanovku a vstupné do jeskyně, pro dva za 58,- €. Od kasy k lanovce je to asi 25 minut pěšky, potom 3 minuty lanovkou výškový rozdíl 500 metrů a dalších 25 minut ke vstupu do jeskyně. Poté jsme vyfasovali karbidku a vstoupili do "mrazu" +3 stupně Celsia. Při prohlídce, která trvá něco přes hodinu, člověk překoná asi 143 výškových metrů nahoru a potom dolů, celkem 1400 schodů. V jeskyni se nesmí fotit a natáčet, prý z důvodu zdržování výpravy, ale to asi nebude pravda, protože když jsme nahoře stáli delší dobu a natáčel jsem, byl jsem upozorněn na zákaz a musel jsem přestat. Po prohlídce jsme se zastavili na oběd v restauraci nad lanovkou a poté už pokračovali zpět. Po návratu jsme vyzvedli Cherry a Lilly na hotelu a vypravili se do nádherného údolí Gollinger Bluntautal. Jestli bude někdy příště, tak to chce na celý den. Fotky z jeskyně jsou oficiálně ke stažení na stránkách jeskyně, něco je z kamery a něco ze zakoupeného leporela.

Inverze

V sobotu vyrážíme do Hallstattu. Vzhledem k zaplněným parkovištím zajíždíme až na parkoviště P3, které je až za městem. Naštěstí odsud jezdí do města taxi za 2,- € na osobu, což obětujeme a vezeme se do města. Prvně dojdeme k lanovce a vyjedeme k nejstaršímu solnému dolu na světě, projdeme jej, sjedeme na dvou hornických skluzech, svezeme se vláčkem a než nastoupíme na zpáteční cestu lanovkou, jdeme se podívat i na vysutou vyhlídku. Potom se projdeme i po nádherném městečku Hallstatt. Dostaneme chuť na rybu v rybí restauraci, ale nejprve restaurace nefunguje a potom nemají ryby. Takže si nakonec zajedeme do vedlejší dědiny Obertaun, kde si rybu dáme a za deště plni dojmů odjíždíme zpět na hotel do Gollingu.