My skořepiny vůbec nepoužíváme a přece jenom raději koupíme kvalitnější než nějaký "šit".
Máme již asi od roku 2011 Samsonite a maximální spokojenost. Akorát kupovat kufr vybavený zámkem TSA nebo uzamknout zámkem TSA (Bezpečnostní zámky schválené nebo akceptované TSA poznáte podle červeného loga ve tvaru diamantu nebo krychle beze dna). Při kontrole se s tím Američani ne....erou a zámek přecbvaknou a dále se zavazadlo přepravuje jako neuzamčené 😟 Naše kufry Samsonite přežily cestu i na Madagaskar a denní přemísťování autem i lodí.
Máme asi něco takového:
www.samsonite.cz/x-blade-3.0…
A něco o zámku TSA:
(https://chcidoameriky.cz/tsa-zamek-na-kufr-do-usa-cim-je-specialni-a-proc-se-ho-doporucuje-mit)

V Chorvatsku před lety "žabe na žiare s pršutom". Jinak co se týče exotiky tak steak zebu, jazyk a oháňka zebu, mořská cikáda (mantis krevet), o ústřicích ani nemluvím.
Měli jsme i pražené cvrčky, saračata, švába, larvz potemníka brazilského, moučné červy a naposledy přímo mořského ježka

Řekl bych ale, že když se chce, tak se domluvíte všude a se všemi. Naše angličtina (hlavně moje je skoro nulová) je mizerná, německy zvládnu o trochu víc, z ruštiny jsem sice maturoval, ale .......
Domluvili jsme se zatím všude. Teď v září jsme byli na Madagaskaru, našli jsme si tam česky mluvícího průvodce, ale ...... V národních parcích a rezervacích s námi nebyl a museli jsme se nějak domluvit (malgašsky opravdu neumíme, jen pár slov od Richarda). Na dvou místech jsme byli celkem 4 dny bez průvodce a zvládli jsme to. Když se vzájemně snažíte není problém. Jediný, kdy jsme se nedomluvili a měli obrovský problém byla Francie 😟
Takže když druhá strana pochopí, že to moc nezvládáte, dá se zvládnout všechno a domluvit se.

Tak pokud myslíte Makedonii jako F.Y.R.O.M. - anglicky bez problémů, dá se domluvit i rusky. Přece jenom je to bývalá Jugoslávie, rozumí i trošku česky.
Pokud myslíte Makedonii jako historickou a jedinou, tak tam se domluvíte jako všude v Řecku - řecky, anglicky, německy, rusky

Používám už nějaký pátek a mám nazpět už více než 2.500,- Kč. Ať je to Booking, půjčovna auta, Aliexpres apod. Nesmí na to člověk ale zapúomenout při objednávání zboží /služeb. Jinak bych toho měl podstatně víc. Ale vyplatí se to určitě. U Bookingu vloni na Lefkádě jsem měl skoro 550,- Kč zpátky, a na Sardinii za ubytování a auto celkem 950,- Kč. Takže jen za loňskou dovolenou to bylo nazpět 1500,- Kč, a to na ulici nenajdu
www.tipli.cz/p/71284

Naskládal jsem do fotogalerií fotky ze Skotska za roku 2011 tak, jak jsme navštěvovali různá místa. Kamarád tam pracoval, takže nám "dělal šoféra" a tak trošičku průvodce, i když to není až tak pravé slovo. Viděli jsme toho hodně, ale kdyby bylo lepší počasí ........
Třeba Vás některá místa inspirují

Už tady i někde diskuse o Skotsku a Edinburghu je

Nikdy jsme nebrali nic víc, než co bychom si vzali na dovolenou u nás. Pokud by to bylo někam do exotiky (třeba Egypt), tak snad navíc protiprůjmové léky, silné, pokud možno po poradě s lékařem. Hlavně ale opalováky s větším faktorem.

No cesta přes Paříž do Tany byla v pohodě, ale zpátky jenom buzerace.
Zpáteční cesta pomalu připadala jako příběh z hororu. V podmínkách, které mi přišli do mejlu je, že si mohu připlatit nadváhu buď dopředu nebo na letišti. takže jsme dopředu sbalili zavazadla, aby toho manželka netahla tolik, většina suvenýrů se přeskládala ke mně. Byli jsme celkem 4, zavazadel jsme mohli mít 8, každé po 23 kilo. My ale měli celkem 79 kilo v zavazadlech ( maximálně jsme mohli mít 92 kilo). S manželkou jsme měli dohromady 43 kilo. Při odbavení v Antananarivo jsme zjistili, že se váhy zavazadel nesčítají , což se nám nestalo ani u Jet2.com, ani u Rakušáků, ani u našich společností, že si dokonce nemohu zaplatit nadváhu a museli jsme kufry přeskládat . Naštěstí tam za čtyř kufrů zbyl alespoň jeden a nějak se nám to podařilo. Potom už by bylo snad všechno v pohodě, až na to, že na letištní ploše přímo před schůdkama do letadla, prováděli zaměstnanci Air France filcunk. Postavené stoly, na které jsme museli vyložit obsah příručních zavazadel, kabelek apod. Po podrobné prohlídce za světel čelovek jsme opět věci sbalili a postoupili o dva metry dál na koberec, kde jsme zavazadle odložili na koberec, roztáhnout ruky, nohy a objížděli nás ještě ručním skenerem, otočit čelem vzad a to samé. Bez ohledu na rentgeny a rámy v hale letiště. Pak už konečně sednout a odlet. Do Paříže jsme doletěli asi o dvacet minut dříve, takže jsme si libovali, jak je to fajn, že máme více než 2 hodiny na přestup. Tranzit z "2E" na "2F" dobře značený, ale žádný autobus, ale teď hezky po svých . Když jsme došli tranzitem na odletový terminál, najednou opět rentgeny a kontrola. Takže nejprve mi vyhodili asi 100 ml vodu, která mi zbyla z přechozího letadla Air France, označená logem Air France a neotevřená. Poté projel batoh, několikrát rentgenovaný opět rentgenem a něco se jim tam nelíbilo. Takže na další filcunk. V batohu jsem měl dvě plechovková piva zakoupená ve Free zóně v Antananarivo. Protivná kontrolorka mi sdělila, že piva musím vyhodit. Po víceméně krátkém dohadování jsem jí sdělil že ne, že piva raději vypijeme. Takže jsme pomalu pili a zablokovali tím další odbavování na tomto rentgenu a pásu. A když jsem si chtěl nechat protože je to zbraň. Už jsme mysleli, že je všemu konec, když jsme přišli na boarding. Tam nám beze slova vysvětlení vyměnili palubní lístky, které jsme měli dopředu zabukované a i potvrzené z Antananarivo. Byli jsme 4, a všechny nás rozházeli po celém letadle. V letadle jsme zjistili, že jsme nebyli jediní, které rozházeli, nejenom moje manželka seděla jinde. Když jsem se šel usadit, zjistil jsem, že na mém místě už někdo sedí. Takže se dalších 10 minut řešilo, kdo a kde a jak bude sedět. Pak jsme se s jiným českým turistou domluvili, že si s ním manželka vymění místo, a že budeme sedět vedle sebe. Za dalších 5 minut přišla protivná stewardka, a začala nás opět rozsazovat, na což už jsme nepřistoupili a zůstali sedět tak, jak jsme si to vyčenžovali. Z Paříže odlet 3. října v poledne z 45 minutovým zpožděním. Černá tečka na závěr naší krásné dovolené. Když jsem později ale četl různé recenze na tuto společnost, můžeme být vlastně rádi, že nám kufry z Antananarivo doletěli až do Vídně. Víckrát s Air France NE

Vickrat se to opakovat nebude. Ale zvolili jsme to dokud neni proflaknuty jako Thajsko, Bali apod. Kdyz jsem zacinal Madagaskar chystat, jezdili tam sna 3 nebo 4 cestovky - 3 roky zpatky. Dnes uz se tam cesky CK zacinaji mnozit a za par let uz to bebude ono. Tak ve ctvrtekza tyden zvedame kotvy