Fotografie uživatele Sally

Ráno opět brzké vstávání po šesté hodině, a v 7:00 hodin už vyjíždíme do místního městečka na čučku. Na trhu mají zajímavé věci, třeba i sandále z pneumatik, ale hlavně co tu mají, je RUM v plastových čtvrtlitrových butýlkách. Netrvá dlouho, a místní trh je bez rumu. Během chvíle máme nakoupeno 40 flašek RUMU, což je 10 litrů celkově. Místní z nás mají ................¨ Během procházky trhem nás potkávají stáda zebu, což trvá potom i celou cestu do Národního parku. Tady jsme celkem asi 3 hodiny. Plech a Pedro se v půlce odpojí a jdou si odpočinout na vyhlídku, já s Květou pokračujeme dále za lemurama, což se i vyplatí. Poté se opět spojíme a pokračujeme dál. Čeká nás dneska cesta do Ambalavao, kde je největší trh zebu na Madagaskaru. Bohužel dneska už nestíháme, a tak půjdeme na trh "den poté", trhy jsou totiž ve středu, a to je dnes. Na okraji Ambalavao však navštívíme místní dílnu na zpracování hedvábí z kokonů místních divokých bourců a poté, přímo v hotelu Bougainvilliers, dílničku na výrobu ručního papíru Antaimoro. Pak už nás čeká jen večeře a spát.

Dnes zůstáváme v Antsirabe, takže žádné balení. Ráno vyrážíme na jezera Andraikiba, které je zásobárnou pitné vody pro Antsirabe a pak k posvátnému jezeru Tritriva. K tomuto jezeru se váže pověst o dvojici mladých lidí, kteří zde skončili život pro nešťastnou lásku. Je to vlastně takový madagaskarský Romeo a Julie. Toto jezero také celé obejdeme a pak už se vracíme zpět do Antsirabe. Čeká nás zde návštěva několika řemeslných dílen, a to dílna na zpracování drahých kamenů, potom dílna na zpracování rohů zebu a následuje dílnička na výrobu různých kovových modelů a vyšívací dílna. Než zajedeme do hotelu projedeme se okolo nádraží, po hlavním náměstí, zastavíme se u termálních lázní a navštívíme též ulici Beňovského. Pak už jen večeře a nachystat na zítra.

Vstáváme ráno, a to moc brzo. Katamarán odplouvá ve 4:15 hodin a musíme být ve 4:00 už pomalu na palubě. Protože všude je to "Mura-Mura", necháváme se odvézt už ve 3:15. Někdo mrčí, že to je brzo, ale nakonec se ukáže, že to bylo akorát. Tentokrát plavbu můj žaludek vydrží a já v pohodě vystupuji v přístavu Mahambo. Tady se potkáváme se dvěma Slováky, známými Richarda. Po vyložení bagáže vyjíždíme už směr Tana. Po cestě navštívíme pevnost Manda Fort a pokračujeme do Andasibe, protože do Tany bychom to už nestíhali. Přespíme v hotýlku na cestě a ráno budeme už fuč.

Ráno máme čas, katamarán má vyplouvat okolo 9:15 z přístavu, tak si jdeme v klidu na snídani, podíváme se ještě po resortu La Pirogue a pak se spolu s Richardem a batóžniky vypravíme do přístavu. Tak přístav si představuji trošku jinak, ale budiž. Prvně si jdeme koupit lodní lístky, pak už jen čekáme, až se vyloží loď a začnou nakládat nás. Nejprve bagáž a potom lidi. Loď kotví asi 200 metrů od břehu, a tak nás tam nějak musijó dopravit. Nakonec si připadáme jako imigranti, oranžové vesty a plný člun, většinou snědých turistů. Nalodíme se a já žasnu nad bezpečností cestujících. Otvor do podpalubí nezabezpečen a okolo se pohybují cestující, tankuje se podivným způsobem mezi cestujícími. Naštěstí nikdo nekouří. Loď vypluje asi s půlhodinovým zpožděním a po chvilce klidné plavby se dostáváme na "širý" oceán a z mírných vln se postupně stávají vlny asi 3 - 4 metry vysoké. Katamarán pluje závratnou rychlostí asi 20km/h a kolébá se ze strany na stranu, zezadu dopředu. Za chvíli už blije půlka lodi. Můj žaludek statečně odolává, až to asi po dvou hodinách plavby vzdává. Hlava do vyfasovaného černého igeliťáku a ............... Tak to jsem si nezasloužil. Spocené su jako prase, prázdné žaludek a furt se snaží ....... Za čtyři hodiny a pár m,inut přistáváme v přístavu v hlavním městě Nosy Boraha, Ambodifotatra. Vystoupíme z lodi a pak čekáme na zavazadla. Postupně vyvolávají cestující, ale s našimi kufry mají potíže, ale ještě že je máme opatřeny českou vlaječkou a poznáme si je. V přístavu už na nás čeká transfer do hotelu, Květa už má koupeny plavenky zpátky a my se přesouváme do hotelu La Crique. Podle ceny to má být luxusní hotel (71,- € za noc a dvě osoby), ale v ceně je tříchodová večeře, bohatá snídaně a transfer z a do přístavu. Takže zase tak hrozné to není. Ubytujeme se a po seznámení s rezortem jdeme na pivko a večeři.

Protože nám resort Palmarium nezajistil nocleh tak, jak měl Richard objednáno a ve Fantazii se nevaří, museli nám bezplatně zajistit lodní dopravu mezi resorty. A tak nás ráno, po odjezdu Richarda, odváží do Palmarium beach na snídani. Není to špatné, ale ta obsluha to je ještě snad víc jak mura-mura. Nakonec to zvládneme a loď nás veze do Rezerve Palmarium. Vyjdeme nahoru k recepci a tady nám dají místního průvodce, který to s námi projde. Pedro se, po prvním setkání s Lemury Vari, vrací do restaurace a tam na nás čeká. No a my pokračujeme dál. Prvně se setkáváme s Lemury Vari, poté Lemury černými a hnědými, s Lemurem korunkatým a nakonec s Babakoto, což je Indri indri. No je to paráda. Plni dojmů se vracíme do restaurace na oběd, kde se opět potkáváme s Pedrem, lemurem Vari a pak ještě s jedním mladým párem, který s námi plul na lodi. Slečna dostává z lemura pomalu hysterický záchvat, a tak ho obsluha odhání. Když ho chce vyhnat i od nás, tak se ho zastáváme. Za to se nám odvděčí tím, že Květě vychlastá ananasový džus :-) Po návratu na Fantázii se projdeme po okolí, jdeme se vykoupat do nádherného jezera a já si musím vyprat košili, co mi pos...ral lemur. No a večer jedeme ještě s Květou na Nosy Aye Aye, a to je další zážitek. Ti lemuři Aye Aye (Ksukol ocasatý) jsou tak hnusní, až jsou krásní. Nádherný den plný zážitků končíme sklenkou dobrého rumu na resortu.