Fotogalerie

Mňam

Dnes máme naplánovanou prohlídku stájí v Ranči Bučiska. Stájemi nás provede přímo pan majitel ranče pan Ž. Jeho informace jsou úplně vyčerpávající, dozvíme se o koních takové informace, které jsme dosud nevěděli. Takže po velice krásné a výživné prohlídce se vypravujeme do místní svíčkárny a poté do Světa kamenů. Tam už jsem nenatáčel, ale jediné doporučení do Světa kamenů - návštěva jen s přesně odpočítanou finanční částkou a BEZ platební karty :D

A tak až 19. října jsme si udělali hezké odpoledne vycházkou na zdejší hrad Rožnov, tedy zříceninu. Krásná procházka přírodou, mj. i trošku nepořádně značená cesta nás nezklamala. Tak jsme si to holt obešli a na hrad se dostali druhou stranou. Výlet skutečně stojí za to a strávit podvečer na zřícenině také. Na večeři vynikající domácí gulášek.

Dnes se vypravujeme jen "za roh" do Šibeniku. Podaří se nám vcelku rozumně zaparkovat a vypravujeme se do města. Pomalu v klidu. Přijdeme k tržišti, kde je obsazena tak maximálně 1/3 stánků s předraženou (pro nás) zeleninou, podstatně dražší než u nás. Nakonec přece jenom najdeme stánek, kde je cena ještě rozumná, tak něco pokoupíme a pokračujeme dál. jdeme směrem k parku a do centra s tím, že si někde dáme kafe a budeme pokračovat v procházce městem. Sedneme si do jedné kavárny s velice protivnou obsluhou a dáváme si kafe. Potom pokračujeme a hledáme Pizzerii Kike. Mapy.cz si snad z nás dělají srandu, chodíme stále okolo dokola a nikde nic. Nakonec na jiném portálu zjistíme, že ta pizzerie neexistuje a jmenuje se jinak s jiným majitelem. Takže jdeme hledat na oběd něco jiného. To se nelíbí Pedrovi, to zase Květě, až najdeme sympatickou rybí tavernu. Usedneme a po nahlédnutí do jídelních lístků nás přejde chuť, protože už obyčejná jídla začínají na 150 HRK, polévka okolo stovky. Tak jdeme dál. Z druhé půlky "naší" kavárny, kde je restaurace nás vrchní vyhodí, že nemá místo (ale má), a my se přesuneme kousek dál, do taverny Medula, kousek od katedrály. Na obsloužení čekáme půl hodiny, a i potom se rychlost nijak nezmění. Vedle u stolu chcou Němci platit, a to je obrovský problém platba kartou. Pochopíme za chvílu. Dojíme, hlásím že platím, a to cash. Asi za 10 minut nám donese účet, kde si všimnu, že něco nesedí. Místo Jamnice za 12 HRK nám účtuje víno za 30 HRK. Vrchní dojde s terminálem, ale já se ohrazuji proti ceně (vše z konzumovaného je stále na stole), vrchní se rozčílí, přeškrtne cenu 315 HRK a napíše 305 HRK (což opět nesedí) a furt mává terminálem. Už jsme se nechtěli dohadovat, dostal přesně co chtěl, ani kunu navíc. Stejně nás okradl. A podle toho jak se choval tak okradl určitě i ty Němce. Všechno rychle rychle (placení) aby si nikdo nestačil nic zkontrolovat. Odjížděli jsme ze Šibeniku velice zklamaní.

Po 13 letech se též vracíme do Omiše. Parkujeme na stejném parkovišti jako jsme parkovávali kdysi a pak do města pěšky. Nemáme nic moc v plánu, projít si Omiš, podívat se po stáncích a něco nakoupit, dát si zmrzlinu a na obědovečeři vyrazit do Konoby Kremenko u Flinstounů. No. V Omiši asi jen tři stánky tam, kde jich bývaly mraky. Žádná orahovica, višňovica, ragačuša apod. Zkrátka vymeteno. Zmrzlina taky zamachlovaná, takže jsme obešli Omiš k pláži a centrem se pomalu vraceli k Cetině. Dali jsme si u kavárny s mrzutou obsluhou frapé a kafe a šli jsme pryč. Nakonec jsme nic nekoupili, protože nebylo co. Na Fortizzu ani Peovicu jsme nelezli protože už jsme tam byli, a tak razíme rovnou do hor, do Konoby Kremenko. Držím se směrovek, i když navigace nás vede někdy i jinudy, ale vzhledem k tomu, že do konoby jezdí i jejich minibusek, budu věřit více značení, i když ....... V některých místech musím sklápět zrcátka, abych mohl bezpečně projet. Na to, že by se místa v konobě měla rezervovat, abychom si sedli, tak tam bylo prázdno, tedy skoro. To, na co jsme se těšili, ani neměli, takže jen pastu, calamáry a žabí stehýnka. Ani chobotnicu, ani žabe na žare s pršutom, ani slávky. A tolik jsme se těšili. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na Radmanových mlinicích a pak zase tu spoustu kilometrů zpátky. Byli jsme dosti zklamaní, člověk se asi nemá vracet na místa, kde mu bylo dobře :-(