Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru v Nepálu

Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru v Nepálu

Všichni víme, jaká je nyní situace ohledně nákazy novým typem koronaviru v České republice. Jedním slovem napjatá. Za hranicemi Česka ale běží život dál. Nás proto zajímalo, jaký je momentálně stav i jinde ve světě. Rozhodli jsme se tedy obrátit na cestovatele, kteří žijí na různých místech po světě, aby nám popsali, jak to vypadá u nich. Tentokrát nám o aktuální situaci v Nepálu poví něco málo Markéta Vitáková.

Markéta je mladá cestovatelka, která nyní žije se svým manželem v Nepálu. O této zajímavé zemi píše na své facebookové stránce „Unsigned Postcard“, kde popisuje místní kulturu, kuchyni a dává tipy na zajímavé výlety. Markéty se můžete zeptat na otázky ohledně Nepálu i u nás v diskuzi.

Jak vypadá současná situace v Nepálu? Panují zde nějaká speciální opatření? 
První případ nákazy byl zde zaznamenán na konci ledna. Nakaženým byl nepálský student, který se vrátil z Číny. Já jsem se sem vracela začátkem února. Tou dobou byl pouze screening na letišti, jinak žádná další významná opatření. Později se uzavřely hranice pro čínské turisty. S rozvíjející se pandemií nastala řada dalších opatření. Nejprve se omezilo vydávání turistických víz při příletu pro občany nejvíce zasažených zemí. Ti museli žádat o vydání víz předem na ambasádě a zároveň předložit zdravotní potvrzení vydané maximálně 7 dní před datem příletu. Toto omezení se později rozšířilo na všechny žadatele o turistická víza. Později se zrušilo vydávání turistických víz úplně a držitelé ostatních víz musí zůstat 14 dní v domácí karanténě, což tu byl bohužel problém. Později byla pozastavena i všechna povolení (i dříve vydaná) na jarní horolezecké expedice a pak i permity pro treky.

23. března se zde objevil druhý případ nákazy koronavirem u nepálské studentky, která se vrátila z Francie. Ten den zde nastala trochu panika, někteří Nepálci již začali skutečně nosit roušky, a to nejen kvůli prachu a znečištěnému ovzduší, ale opravdu ze strachu. Od druhého dne byla vyhlášena karanténa a omezení pohybu osob. Až na pár obchodů s potravinami je vše zavřené, nejezdí autobusy a nelze se přemístit do jiného města. Tento problém zasáhl i mnoho turistů, kteří tu uvízli, včetně českých, kterých by se tu mělo pohybovat kolem 30. Všichni byli s předstihem kontaktováni ambasádou, aby zemi opustili v nejbližším možném termínu, kvůli omezení letecké dopravy.

Jak to vnímají místní lidé? Mají strach nebo jsou spíše v klidu? (Nosí roušky/zůstávají doma?)
Mnoho Nepálců má pocit, že se jim nemůže nic stát. Trvalo to dlouho, než lidé začali nosit roušky. Doteď je sice někteří nosili, ale to bylo především kvůli znečištěnému vzduchu. V momentě, kdy zde byl potvrzen druhý případ nákazy a byla vyhlášena karanténa, začali brát situaci vážněji. První den karantény byla řada obchodů otevřena pouze ráno a bylo vidět ještě děti, jak si hrají na ulici. Druhý den už lidé skutečně zůstali doma.

Lidé se samozřejmě obávají toho, co bude. Už nyní je jasné, že jarní turistická sezóna je pryč. Řada lidí zde žije ze dne na den a nyní se ocitla bez příjmu. Nicméně berou situaci tak, jak je. Jsou to lidé, kteří žijí hlavně přítomností.

Další problém je, že mnoho lidí zde ve městě žije pouze v místnosti, kde má jen postel, a tak si nyní nemá pořádně ani kde uvařit.

Jak nyní probíhá tvůj všední den? Dotýkají se tě osobně všechna ta opatření?
Opatření se mě samozřejmě týkají také. I já jsem se ocitla úplně bez příjmu a žiji z posledních rezerv, které už vlastně spíše nemám. Manžel zde provozuje restauraci, která je nyní také zavřená. Ale nakoupili jsme hodně rýže, tak přežijeme :-)

Snažíme se být opravdu co nejvíce doma (což je jedna místnost, tak je to někdy složité) a vycházet ven pouze, když je potřeba nakoupit.

Vypomáhám zde neziskové organizaci Namasté Nepál, z.s. na projektu Úsměv z Nepálu, který se věnuje podpoře vzdělání nepálských dětí z chudých rodin. I vy můžete podpořit nepálského školáka a pak ho přijet navštívit :-) Na jaře měl proběhnout nábor nových dětí a distribuce balíčků. Bohužel to se musí zatím v důsledku opatření kvůli koronaviru odložit. I tak se ale připravuje vše potřebné.

Jak hodnotíš úroveň zdravotnictví v Nepálu? Cítíš, že má vaše země všechno pod kontrolou? Je o nakažené lidi dobře postaráno?
Zdravotnictví v Nepálu je na mnohem nižší úrovni než v České republice. Byla jsem zde hospitalizována ve státní nemocnici před dvěma lety a je to skutečně zážitek. Poprvé to byl pro mě šok, později jsem si zvykla. Ve státní nemocnici s vámi musí zůstat někdo, kdo se o vás postará. To znamená někdo, kdo vám bude nosit vodu a jídlo a chodit do lékárny pro předepsanou medikaci. Toto běhání do lékárny se děje například i během operace. Před operačními sály je čekárna, kde jsou příbuzní operovaného, a když je potřeba něco dokoupit, tak vyjde pověřená osoba, zakřičí jméno operovaného a jeho příbuzní vyzvednou lístek se seznamem, co je potřeba dokoupit, a běží do nemocniční lékárny. Tenhle systém mě poprvé opravdu poměrně stresoval. Tohle se stalo v Pokhaře, v Káthmándú jsou prý již lépe vybavené nemocnice. I tady je však možné navštívit soukromou nemocnici, která se blíží západnímu standardu, to však ale i cenově.

Je zde několik nemocnic po celém Nepálu, které by měly být připraveny na příjem nakažených. Z dostupných informacích byli všichni zatím hospitalizováni v hlavním městě Káthmandú. Věřím, že pokud se již dostanou do nemocnice, bude o ně postaráno, jak nejlépe to půjde. Největší riziko je bohužel, stejně jako všude, doba, kdy jsou lidé již nakažení, ale nevykazují žádné symptomy. V kombinaci s místními hygienickými návyky je to obzvlášť problém. Nyní se zde také střídala sezona, a tak i teploty a lidé jsou často nachlazení. Nejsou však zvyklí chodit s horečkou a kašlem k lékaři a případnou nákazu by si mohli vysvětlit spíše jako důsledek střídání teplot.

Tohoto a stavu místního zdravotnictví si je vláda zřejmě dobře vědoma, a proto se na nic nečekalo a byla vyhlášena karanténa při potvrzení nákazy. Pokud by se tu i přesto virus nějak rapidně rozšířil, měla bych opravdu strach. Myslím, že větší počet nakažených by v místních nemocnicích byl opravdu velký problém zvládat.

Děkujeme Markétě za rozhovor. Přečtěte si také, jak to aktuálně vypadá v jiných zemích:

Komentáře

Buďte první, kdo článek okomentuje.

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

Přihlaste se nebo si vytvořte profil ve formuláři níže. Stačí napsat Váš komentář a zadat e-mailovou adresu pod kterou se chcete registrovat. Následně Vám pošleme na e-mail potvrzovací odkaz, kterým registraci dokončíte a vložený komentář se zveřejní.
    Odesláním formuláře jsem srozuměn(a) s informacemi o zpracování osobních údajů